Hrad Kašperk

Vysoko v šumavských horách stojí tajemný hrad Kašperk. 886 metrů nadmořské výšky mu vyneslo titul nejvýše položeného královského hradu v Čechách. Natáčela se zde pohádka Anděl Páně.S myšlenkou postavit hrad přišel Karel IV. Tehdejší království potřebovalo ochránit zemskou hranici – kašperskohorskou Zlatou stezku – bohaté zlaté doly a rýžoviště.Hrad se tyčí na kopci uprostřed lesů. Jeho romantická poloha učarovala nejednomu filmovému tvůrci. Český režisér Jiří Strach tu natočil pohádku Anděl Páně. Ale nebyli to jen filmaři, koho zdejší místo okouzlilo. Hrad, měnící se od 17. století v tajemnou zříceninu, přitahoval lidskou mysl od nepaměti. Lidská fantazie jej opředla řadou tajemných pověstí. Pochmurné a strašlivé příběhy z Kašperku učinily jeden z nejstrašidelnějších hradů.

Černé jezero

Černé jezero (německy: Schwarzer See) je největší karové ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v České republice, pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Má rozlohu 18,43 ha. Leží v nadmořské výšce 1008 m. Dosahuje maximální hloubky 40,6 m. Vzniklo v poslední době ledové.

Čertovo jezero

Jezero leží na jižním svahu Jezerní hory ve výšce 1030 m n. m., jeho plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 36,7 m.Je napájeno dvěma malými potoky a vytéká z něj Jezerní potok, který patří do povodí řeky Řezné v Bavorsku a tím patří k černomořskému úmoří. O odtoku z jezera se povídá, že "pulsuje", jedná se o jev, jež je způsobený větry.Podle lidových báchorek je zde utopen ďábel s kamenem na ocase uvázaným od dívky, kterou chtěl stáhnout do pekla. Při tom vyryl dolinu ve kterém je jezero. Dodnes se prý z jezera vynořují podivné postavy a skřeti.Všech 8 šumavských jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) je ledovcového původu.

Velké Javorské jezero - Grosser Arbersee

Jezero je ledovcového původu a nachází se v nadmořské výšce 934 m na ploše cca. 4,5 ha, hloubka se pohybuje okolo 15 m.V těsné blízkosti stojí restaurace s terasou, půjčovna loděk, prodejna suvenýrů, pohádkový les. Pomalá procházka okolo jezera trvá cca. 1 h.

Bodenmais

Je bývalé důlní, dnes lázeňské město a sportovní a kulturní centrum německé části Šumavy (Bavorský les). Nachází se 9 km vzdušnou čarou od Bavorské Železné Rudy při úpatí Velkého Javoru (1456 m. n. v.) a Stříbrné hory (955 m. n. v.) v nadmořské výšce 692 m.Město má okolo 3500 obyvatel a je nejnavštěvovanějším střediskem v německé části Šumavy. Ve městě se nachází sklárna Joska na výrobu broušeného a foukaného skla a v okolí řada lyžařských sjezdových a běžeckých tratí.Jednou z místních zajímavostí je kostel Nanebevzetí Panny Marie s oltářním vyobrazením vytvořeným podle proslulé Černé Madony Loretánské v Itálii. 16. června 1705 na sv. Bennona byla její dřevěná socha jako dar bavorského kurfiřta ve slavnostním procesí přenesena do Boží Mysli. Každoročně se v červnu na sv. Bennona na paměť této události slaví městská lidová slavnost.

Prášily (německy Stubenbach)

Leží 20 km jihovýchodně od Železné Rudy. Vznikly v polovině 18. století. V průběhu své historie se Prášily proslavily zejména výrobou kvalitního zrcadlového skla a papírnou, která byla poslední v Čechách vyrábějící papír ručně a tradičními způsoby.Poválečný vývoj Prášil poznamenalo zřízení VVP Dobrá Voda s přísným hraničním režimem. V devadesátých letech minulého století se Prášily opět staly atraktivním turistickým centrem.Prášilsko nabízí desítky kilometrů značených pěších tras, cyklostezek, upravovaných běžeckých tras všech stupňů a náročností. V okolí Prášil se nachází dvě ledovcová jezera – Prášilské a jezero Laka, ve výšce 1315 m rozhledna Poledník, pěší hraniční přechod Gsenget, bývalá sklářská osada Hůrka s kaplí nebo divoká řeka Křemelná. V minulosti k obci náleželo mnoho osad a samot, dnes je částí obce Prášily osada Nová Hůrka.

Dvorec Antýgl

Dvorec Antýgl se nachází asi 15 km jižně od Kašperských Hor. Je to dřevěná rázovitá usedlost, leží na počátku Naučné stezky Povydří ve výšce 928 m nad mořem při silnici ze Srní do Modravy v klatovském okrese v Šumavském národním parku. Dvorec je připomínán již na přelomu 15. a 16. století. Byl osídlen tzv. králováky. Od roku 1523 zde byla sklárna, která zanikla počátkem 19. století - původ názvu je odvozován od německého "ein Tiegel" (jeden tyglík, volně jedna huť). Velmi pěkně uchovaná rozlehlá dřevěná usedlost je ukázkou typické šumavské architektury. Dvorec tvoří skupina roubených i zděných stavení. Skládal se z vlastní chalupy, podružského domku, stodoly a kaple. Celá stavba je typicky šumavská (rozlehlá). Stavení je na šířku dvoutraktové (vedle jizby se dvěma okny je menší místnost s jedním oknem), má polovalbové šindelové střechy, široké nízké štíty s vyřezávanými obrazci v bednění nebo se skládanou okenicí. Zvonička a kaplička, je typická pro královácké dvorce. Vikýřům tvaru, jaký je právě na Antýglu, se říká volská oka. V současnosti je to vhodné místo pro rekreaci, k dispozici autokemp a další ubytovací zařízení. Křižovatka turistických cest.

Vydra – Království kamenů

Z Antýglu je to jen kousek k řece Vydře. Vydra vzniká u Modravy soutokem tří potoků a její balvanité řečiště s peřejemi je pokládáno za jedno z nejkrásnějších míst Šumavy. Údolí Vydry, mezi osadami Antýgl a Čeňkova Pila, je vyhlášeno jako chráněná přírodní rezervace Povydří. S pozoruhodnými přírodními úkazy se tu můžete seznámit díky stejnojmenné naučné stezce. Řeka je v těchto místech divoká, neboť mezi Modravou a Čeňkovou Pilou je rozdíl asi 370 výškových metrů. Pro řečiště jsou typické především obrovité balvany, mezi kterými si voda klestí cestu. V některých z nich se vytvořily tzv. obří hrnce - prohlubně v balvanech, které zde v průběhu staletí vymlela proudící voda. Vznikají především za vyššího stavu vody, kdy se vytvářejí vodní víry a unášené kamínky nebo písek narážejí na žulové podloží.

Kvilda

Kvilda patří mezi nejvýznamnější turistická střediska Šumavy. Je nejvýše položenou obcí v ČR ( 1065 m n.m.), ležící uprostřed nádherných Šumavských plání.

Modrava

Modrava, bývalá šumavská osada leží v okrese Klatovy, 13 km jihozápadně od Kašperských Hor. Leží v nadmořské výšce 985 m na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra (někdy se jako část Vydry označuje i Modravský potok a za počátek Vydry je označován soutok Luzného a Březnického potoka u hájovny Březník).

Zobrazit zájezdy
img-loader img-loader img-loader